Moje vášeň pro keramiku začala už v dětství, kdy jsem navštěvovala Lidovou školu umění (LŠU). Ve věku deseti až čtrnácti let mě zde ovlivnil vynikající učitel Miroslav Brabenec. Právě on mě naučil vnímat svět uměleckýma očima, vyjadřovat se prostřednictvím tvorby a především milovat umění.

Po této zkušenosti do výběru mého dalšího vzdělání zasáhli rodiče. Díky jejich rozhodnutí jsem mohla pokračovat ve studiu na Středním odborném učilišti umělecké keramiky v Praze, známém jako SOU Podkovářská. Psal se rok 1984, doba totality, která měla své limity, ale také své osobnosti, jež dokázaly žít s uměleckou grácií a nadhledem. Tito lidé mi ukázali, že radost z práce a vášeň jsou klíčem k úspěchu – a že výsledek mé tvorby by měl vždy oslovit lidská srdce.

Po maturitě jsem začala pracovat v Okresním státním podniku Dubňany, kde jsem se zavázala na tři roky. Teoretické vzdělání jsem získávala v Praze, zatímco praktickou průpravu pod vedením mistra Karla Hanáka v Dubňanech. Tato zkušenost mi poskytla pevné základy v řemeslné tvorbě. Naučila jsem se zdobit keramiku lidovými ornamenty a vytvářet repliky historických džbánů habánské fajáns. Byla to škola pečlivé řemeslné práce a citu pro detail.

Touha po větším uměleckém rozletu mě však v roce 1988 přivedla do Uměleckých řemesel v Praze. Zde jsem pracovala pod vedením Richarda Šubrta, dnes prezidenta Asociace restaurátorů. Tento malý, ale výjimečný čtyřčlenný tým pro mě znamenal nejlepší školu života. Naučila jsem se zde preciznosti, jemné práci s tvary, technikám točení na kruhu a řemeslné disciplíně.

Díky všem těmto inspirativním lidem a zkušenostem se keramika stala mou životní láskou a vášní, kterou nyní předávám dál ve své vlastní tvorbě.